CHOLESTAB 60 tobolek avokádo, monacolin K

Značka: NUTRISTAR
279 Kč 242,61 Kč bez DPH
Skladem (5 ks)

CHOLESTAB 60 tobolek avokádo, monacolin K

Doplněk stravy v rostlinných tobolkách.

Obsahuje Monacolin K, který v denní dávce 10 mg přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.

Dávkování:

Užívejte 2 tobolky denně, aby bylo dosaženo normální hladiny cholesterolu v krvi. Tobolky lze užívat dlouhodobě, bez přerušení. Tobolky se přijímají ráno a večer. Doporučená denní dávka jsou 2 tobolky.

Detailní informace

Detailní popis produktu

CHOLESTAB 60 tobolek avokádo, monacolin K

Omezení: Není určeno pro děti. Není náhradou pestré stravy. Nepřekračujte doporučenou denní dávku.

Podmínky skladování: Ukládat mimo dosah dětí a slunečních paprsků, skladujte v suchu a teplotě do 25°C.

 

Co je MONACOLIN K ???

Zdroj: celostnimedicina.cz

EXTRAKT z ČEVENÉ RÝŽE

Díky působení kvasinky Monascus purpureus je červená rýže přirozeným zdrojem látek zvaných monakoliny. Hlavní účinnou složkou je přírodní látka zvaná monakolin K. Je prokázáno, že denní příjem přírodního Monakolinu K přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu (sníží se hladina triacylglycerolů a dojde ke zvýšení poměru HDL/LDL). Můžeme tedy konstatovat, že konzumace červené rýže přispívá nejen ke snižování hladiny cholesterolu v krvi, ale následně i k nižšímu výskytu nemocí srdce a cév.

 

Objevení účinků monakolinů bylo ostatně inspirací k vývoji syntetických léků farmaceutickými společnostmi. Monakoliny a syntetické statiny v lécích mají stejný mechanismus účinku, ostatně monakolin K je synonum chemické látky lovastatin, kterou můžeme najít v mnoha lécích, například v Medostatinu od kyperské firmy Medochemie. Fermentovaná rýže se připravuje tak, že se namáčí několikrát do destilované vody, poté se nadbytečná voda odstraní, rýže se vysterilizuje a posléze dochází k tzv. inokulaci (inokulace znamená vpravení malého množství mikroorganismů) suspenzí, která obsahuje spóry plísně Monascus purpureus. Kultivace probíhá několik dní a poté se takto upravené rýže suší a popřípadě mele.


Zdroj: wikipedia.cz

Cholesterol

 
 
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cholesterol
Cholesterol.svg
Obecné
Systematický název (3S,8S,9S,10R,13R,14S,17R)-10,13-dimethyl-17-[(2R)-6-methylheptan-2-yl]-2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17-dodekahydro-1H-cyklopenta[a]fenanthren-3-ol
Triviální název cholesterol
Ostatní názvy cholest-5-en-3β-ol
Sumární vzorec C27H46O
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 386,654 g/mol
Teplota tání 148–150 °C
Teplota varu 360 °C (rozklad molekuly)
Disociační konstanta pKa 6,5
Rozpustnost ve vodě 0,095 mg/l (30 °C)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů (jako je hmyz, korýši či někteří měkkýši, výjiměčně i u dalších organismů (např. u některých jednoduchých hub[2] nebo u mykobakterií, v menším zastoupení i u rostlin).

Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Je potřeba pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.

Cholesterol v lidském těle

Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů a některých hormonů. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.

Příjem 

Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však díky většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu, stejně jako jeho denní potřeba je do značné míry individuální.[4] U zdravých a aktivních jedinců působí i zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.[5]

Syntéza

Syntézu začíná acetyl-CoA, který je převeden na acetoacetyl-CoA. Následně díky enzymům thioláze a HMG-CoA syntáze vzniká meziprodukt hydroxymethylglutaryl-CoA. Následná syntéza proběhne přes mevalonát, který je fosforylován na 5-difosfomevalonát. Dále pak dochází k dekarboxylaci a vznikají 2 produkty v rovnováze - isopentenyldifosfát a dimethylallylfosfát, které kondenzují a vzniká geranylfosfát. Dále syntéza prochází přes farnesyldifosfát, skvalen, 2,3-epoxyskvalen, lanosterol (který je považován za hlavní prekurzor cholesterolu) a následnými 19 kroky se ztrátou 3 methylových skupin vzniká cholesterol.

Transport v krvi

Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi lipoproteiny.

Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:

  • vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater, vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
  • nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahují apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu, hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení jejich triglyceridů, vážou se na membránový receptor
  • velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikosti 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apolipoproteinů.

Podle vzniku se rozlišuje cholesterol:

  • exogenní – vnější (čili z potravy)
  • endogenní – vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)

Patologie

Hladina cholesterolu v krvi 

Doporučená hladina celkového cholesterolu (cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.

V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Ovšem jeho přínos není jednoznačný.

Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Rizika

Zvýšený cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí v ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace (Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001). Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je familiární hypercholesterolemie, která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice.

AVOKÁDO:

Nutriční hodnoty

Avokádo je bohatým zdrojem minerálních látek draslíku, mědi, magnezia, fosforu a vitaminy C, E, K, H, B3 a B5 (kyseliny pantothenové). Dužina obsahuje jen mizivé množství cukru, zato na ovoce nezvyklé

Doplňkové parametry

Kategorie: DOPLŇKY STRAVY
Hmotnost: 0.05 kg