HIGAVILS Infusión hepática 50 g čaj - Gentianella + Smetánka

Detailní popis produktu

 

Detail květního úboru

 

Pampeliška se zralými semeny

Zdroj: wikipedia.cz

Pampeliška je vytrvalá plevelná bylina vysoká 5–40 cm, s houževnatým zásobním kořenem. Listy tvoří přízemní růžici. Květenství vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech a tvoří je zářivě žluté květní úbory. Květní úbory jsou tvořeny až z 200 jednotlivých jazykových květů.

Kvete od dubna do srpna, plodem jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím, díky kterému se semena velmi snadno šíří větrem na velké vzdálenosti. Celá rostlina je prostoupená mléčnicemi, které při utržení roní bílou hořkou šťávu – latex, zanechávající po zaschnutí na kůži tmavé skvrny.

Výskyt

 

Louka s kvetoucími pampeliškami

Vyskytuje se ve společenstvech mezofilních luk, na světlých sušších loukách, mezích, zahradách a také jako konkurenční plevel na polích. Jedná se o nitrofilní druh rostlin, tzn., že preferuje půdy bohaté na dusík. V posledních dvou desetiletích došlo k masivnímu rozšíření četnosti pampelišky lékařské na polích a loukách v Česku, což je zapříčiněno změnou využití krajiny. Dříve rozšířená pastva ustoupila či zcela zanikla a taktéž sečení luk probíhá v mnohem menší míře a později. Pampeliška má tak čas v květnu vysemenit a široce se rozšířit do svého neobhospodařovaného okolí, na louky ležící ladem. K úspěšnému šíření přispívá ještě skutečnost, že louky a pole ležící ladem byly dříve hojně hnojeny, tudíž se zde pro pampelišku nacházejí příhodné podmínky v podobě bohatých zásob dusíku v zemi.

Přirozeně roste v mírném pásmu severní polokoule (Evropa, Amerika, Asie) ve všech vegetačních stupních, převážně však v mezických biotopech. Různé druhy skupiny pampelišky lékařské byly zavlečeny více méně do všech oblastí světa, včetně tropů (např. Brazílie, Indonésie, Austrálie etc.).

Využití a účinky

Pampeliška je významná léčivka. Sbíráme kořen před rozkvětem rostliny (březen – duben), listy (květen – září), nať s kořenem (březen – duben). Droga je bez zápachu a má mírně nahořklou chuť. Z kořene lze po usušení, upražení a rozemletí připravit hořkou „pampeliškovou mouku“.

Je to také významná včelařská rostlina. V některých zemích se používá k přípravě bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Ačkoli je pampeliška lékařská (též známá jako smetánka lékařská) brána spíše jako plevel, už samotný její druhový název napovídá, že se jedná o významnou léčivku. Doporučována je zejména při zánětech močových cest, ledvinových kamenech, případně při zánětech ledvin a ledvinových kaméncích. Pozitivní účinky má ovšem i na trávící soustavu, takže ji lze užívat při žaludečních poruchách, překyselení žaludku, ale také při prudkém střevních kataru, nechutenství anebo zácpě.^[5]

Obsahové látky

Zásobním cukrem je inulin, namísto u rostlin obvyklého škrobu, inulin je vhodnější pro diabetiky. Dále obsahuje mimo jiné hořčiny taraxacin a taraxasterin, třísloviny a fytoncidy.

ER schválená zdravotní tvrzení k bylince  Smetánka lékařská a produktům z bylinky  :

Normální funkce močové soustavy
Normální trávení
Normální trávení - stimulace
Prebiotikum
Antioxidant
Normální činnost žaludku a jater
Detoxikace - vylučování

Popis Hercampuri (Gentianella alborosea )

Horská bylinka drobného dikotonicky větveného stonku, vytvářející trsy. Drobné tmavě modré až nafialovělé květy, oboupohlavní s pěti okvětními lístky. Tmavozelený kalich složený z pěti kališních lístků, kalich delší než vlastní lístky. Výskyt ve výškách 3500 - 4000 m.n.m.v Andském regionu v oblastech s chladným klimatem. V Peru převážně v provinciích Puno, Cuzco, Cerro de Pasco, Ayacucho, Cajamarca. Název Hjircan Pureck pochází z jazyku quechua a doslova znamená „ten, který kráčí“ , obrazně vyjadřujíc léčitele, kteří v dobách Incké říše obcházeli jednotlivé vesnice a přinášeli s sebou léčivé byliny.
V současné jihoamerické herbální medicíně se užívá především k moderaci jaterních potíží, ke snížení cholesterolu, k moderaci obesity, k celkovému pročištění krve a proti infekcím.

Své neodiskutovatelné místo našla také v očistných kúrách v kombinaci s jinými bylinkami.

Systematicky nevyjasněný taxon často zaměňována s obdobnými druhy (Gentionella nintuda, Gentiana prostrata)..
Obsažené sekoirididní hořčiny jsou účinná stimulancia sekrece slin a žaludeční šťávy (amara), mírná roborancia a tonika. 

Kontraindikace:

Vzhledem k vysokému obsahu hořčin je vyloučeno užití při žaludečních či duodenálních vředech, jako i při hnisavém zánětu žlučníku a neprůchodnosti žlučovodů.

Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady evropského společenství č. 1924/2006 se nesmí u potravin (doplňků stravy) uvádět žádná výživové a zdravotní informace s vyjímkou Radou schválených tzv. zdravotních tvrzení. Rada zatím žádné zdravotní tvrzení k bylince a produktům z bylinky Gentianella alborosea Gilg.Fabris neschválila.

Více informací o rostlinách si vygůůglujte…...